Předvolební dění v Senegalu: Politický vývoj na rozcestí?

Předvolební dění v Senegalu: Politický vývoj na rozcestí?

Bc. Barbara Gorroňová, africká studia
 

Napříč zemí se stále dokola diskutuje několik jmen, lidé vyšli rázně do ulic, s každým novým oznámením gradují emoce a Africký pohár národů není středem pozornosti. Nejdůležitější volby v Senegalu se blíží a právě tak vypadá atmosféra pár týdnů před.

            Předvolebním diskusím vládnou především dva body – boj Abdoulaye Wadeho za možnost potřetí se ucházet o prezidentský post a kandidatura oblíbeného senegalského umělce Youssoua N'Doura. V roce 2000 začínal zasloužilý a oblíbený Abdoulaye Wade své první prezidentské období a země se ubírala slibným směrem státu s demokratickým potenciálem. Nyní však nadcházejí prezidentské volby 2012 a Wade kličkuje s cílem vést zemi již potřetí, a to proti principu uvedenému v Ústavě Senegalu. Ta jasně říká: „Mandát prezidenta republiky trvá sedm let a je obnovitelný pouze jednou“ (Ústava, platná od 2001, část III, článek 27).

            Rozhodující událostí, která vyústila v aktuální situaci v Senegalu, bylo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Na jeho základě se může Abdoulaye Wade účastnit únorových voleb a znovu se tak ucházet o prezidentský post (Seneweb 27. 1. 2012). V den (nebo spíše minutu) vyhlášení rozhodnutí propukla v zemi vlna protestů. Lidé vyšli do ulic demonstrovat své názory, někteří pomocí transparentů, jiní zvolili i razantnější cestu (viz fotografie).

Vlevo: Protesty v Dakaru. Zdroj: RFI.

Vpravo: Nepokoje v zemi. Zdroj: The Guardian.

             „Abdoulaye Wade obnovil svůj projekt dědičnosti úřadu,“ píše se již v článku Wade Dynasty již v roce 2009 (African Confidential 15. 5. 2009). Na jaře minulého roku propukly silné protesty proti plánu A. Wadeho na vytvoření postu více-prezidenta s myšlenkou dosadit na toto místo právě svého syna Karima. Snahy Wadeho Seniora o protlačení do politiky mezi lidmi nepopulárního Wadeho Juniora jsou již několik let trnem v oku senegalské veřejnosti. Karim Wade, současný ministr, se na rozdíl od otce přímo o post prezidenta neuchází, právě jeho politická angažovanost je důležitým faktorem v prezidentově neochotě odejít.

            Odkud pramení Wadovo sebevědomí, se kterým se do voleb 2012 aktuálně chystá? A proč má vlastně nemalou šanci být zvolen? Jádro tkví v opozici, ta je zastřešena především hnutím June 23 Movement. Opozice stojící proti Wadovi má společný cíl. Klíčové však je, že v rámci volebního procesu je fragmentovaná, což ji značně oslabuje. Do únorových voleb se chystá celkem 14 kandidátů. Z nich většina sice stojí k prezidentovi v ideologické opozici, nicméně se jim nepodařilo překonat roztříštěnost a do voleb se sjednotit.

            Byť má kandidatura Youssoua N'doura jistě mnohem menší význam pro politiku země než dění okolo Wadeho, média svým populárním charakterem zaujala více. Oblíbený zpěvák svůj úmysl usilovat o prezidentských post představil 3. ledna a během následujících několika dnů se obklopil (v politickém kontextu populisticky laděnými) výroky, jako „Chci změnit Senegal a potom změnit Afriku“ či . A také se v počátečních dnech rozhodně vyslovil: „Chystám se tyto volby vyhrát, vyhraju je definitivně v prvním kole“ (rozhovor pro BBC 4. 1. 2012). Rozhodnutí Ústavního soudu, zmíněné už v souvislosti s Wadem, však zpěvákovy politické choutky zmrazilo, když jeho kandidaturu ohlásilo za neplatnou.

            Počin Youssoua N'Doura výstižně ilustruje, jak je kandidatura populární osobnosti (potažmo politická angažovanost vůbec) problematická a dvousečná. Člověk, který si již získal oblibu veřejnosti v odlišné sféře může být navzdory své politické nezkušenosti atraktivním kandidátem. To především v zemi, kde silně klesá důvěra občanů v politiky a korupční a jiné politické nešvary hojně bují. Gregory Houel nazývá N'Dourovu kandidaturu přímo „symptomem úpadku a jasným vyjádřením rostoucí nedůvěry občanů v tradiční strany“ (Think Africa Press 26. 1. 2012).

            Sám N'Dour věří, že jeho osoba může do Senegalu přilákat velkou pozornost. Jeho světoznámost mu nelze upřít. Navíc je opravdu středem pozornosti médií. Pro ilustraci stačí nahlédnou do českých plátků, z nichž mnoho tuto událost neopomnělo (na rozdíl od dění spojeného s politicky motivovanými nepokoji a demonstracemi). „Před lety ovládl světové hitparády. Teď chce být prezidentem Senegalu,“ zní například titulek iDnes.cz (iDnes.cz 3. 1. 2012). Má však takovéto lákadlo mezinárodní pozornosti založené na kandidatuře známé osobnosti nutně pozitivní efekt na celkové dění v zemi? Může například vést i k větší kontrole samotných voleb ze strany mezinárodní komunity?

Vlevo: Abdoulaye Wade, vpravo: Youssou N'dour. Zdroj: Seneweb.

            Y. N'Dour a dva další kandidáti (Keba Keinde a Abdoulahmane Sarr) pro teď končí a 86letý A. Wade pokračuje do voleb. S ním se na první kolo připravuje i dalších 13 kandidátů, mezi nimi dvě ženy. Registrace voličů jsou ukončené, protesty v ulicích pokračují a otázkou nyní je samozřejmě jak volby dopadnou a také jaký bude následný vliv Wadova předvolebního performance na politický vývoj země.

            Senegal stojí na politickém rozcestí. Zvolení Abdoulaye Wadeho by značilo krok zpět a zařazení mezi země, kde prezident může jako „volební inženýr“ změnit i zdánlivě neměnné principy zakotvené v Ústavě. Zvolení kteréhokoliv z ostatních kandidátů by sice nemuselo automaticky znamenat zázrak v podobě přeměny Senegalu v demokratickou zemi bez korupce a s ideálními ekonomickými podmínkami. Minimálně by ale došlo k obměnění elit na prezidentském postu, což by mělo pozitivní vliv na další dekády a tento princip obměny držitelů moci by tak byl pevněji zakotven. Povolení Wadovy kandidatury Ústavním soudem tak či onak vzato zpět nebude, ale jeho nezvolením by alespoň došlo k nezávislému vyjádření občanů.

            Co se týká Youssoua N'Doura, těžko říct, jak seriózně své politické kroky myslel a zda nešlo o zištné počínání s jinými cíli než politickými. Nicméně jeho rychlá procházka politickou sférou byla v určitém smyslu svěžím vánkem v senegalském předvolebním dění. Především proto, že zvýšil pozornost mezinárodních médií směrem k volbám a také tvořil (a vlastně stále tvoří) článek opozice kritizující snahy A. Wada. Nyní můžeme jen čekat, jestli Y. N'Doura v budoucnu uslyšíme výlučně v rytmu afrických bubnů nebo i v rámci politických událostí.