Proč je Afrika zaostalá? (6)

Proč je Afrika zaostalá?

Bc. Tereza Krpcová

Politologie – africká studia

Rozvoj zemí afrického kontinentu stále pokračuje jen velmi pomalu. Koncentrace problémů, které africké obyvatelstvo sužuje je snad největší na světě. Veškeré ukazatele hodnotící rozvoj jsou dlouhodobě pod průměrem ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi světa a většina afrických států figuruje na posledních místech hodnotících žebříčků.  Odborníci se snaží nalézt všemožná řešení. Ne vždy jsou však šťastná. Často ignorují specifika africké reality, fungování společnosti a státu nebo i přes počáteční nadšení nakonec nepřinesou kýžený výsledek. Jedním z hlavních problémů při vyjednávání rozvojových programů je nahlížení na Afriku optikou naší, euroamerické civilizace a stejně tak její hodnocení a nepochopitelné přehlížení či tolerování neuspokojivého stavu. Alarmující je také skutečnost, že veřejnost o tom, jaká Afrika skutečně je, ví jen velmi málo. Afrika bohužel stále ve většině lidí evokuje pouze obrázek hladovějících dětí s nafouklým břichem nebo téměř nahých lidí, nejlépe pomalovaných barvami, stojících před hliněnou chýší. Proč je Afrika stále pozadu za zbytkem světa? Proč o ní tak málo víme?

Na Afriku nesmíme nahlížet jako na jednolitý celek. Každá země má svá specifika, vlastní kulturu, lidé mají odlišné hodnoty a i jejich historický vývoj se liší. Ten přirozený bohužel přerušil evropský kolonialismus, který nejen že narušil přirozené obchodní vztahy, ale také rozdělil etnika uměle vytvořenými hranicemi, v nichž pak uskutečňoval každý stát svoji politiku. Vakuum, které vzniklo poté, co evropané Afriku opustili, využily nové elity k uchvácení moci. V mnoha státech pak pokračovali v tom, co se naučili od Evropanů. Tradiční náčelníci a králové byli nahrazeni evropskými institucemi, zakrývajícími realitu, ve které je demokracie jen prázdným pojmem. Obrovské zdroje, které africké země mají, využívají státní elity k udržování politické podpory a vlastnímu obohacení. V takovém systému je příliš těžké vynutit principy „dobrého vládnutí“, jak jej zdůrazňují téměř všechny rozvojové programy zacílené na Africký kontinent a jež je podmínkou pro podporu ze strany Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Hlavními problémy společnosti, je vysoké procento nevzdělaných lidí v některých státech, využívání dětské práce nebo v horším případě dětských vojáků, podvýživa, nedostatečný přístup ke zdravotní péči a samozřejmě přetrvávající vysoký výskyt nemocí jako HIV/AIDS nebo malárie. Množství konfliktů nutí miliony lidí opustit jejich zemi a hledat útočiště v sousedních státech, kde způsobují humanitární krize a další šíření nemocí. Organizace, které se snaží těmto lidem pomoct, často nejsou efektivní. Finanční prostředky se ztrácejí a důvěra v ně ze strany společnosti klesá. Ekonomicky aktivní a mladí lidé odcházejí hledat lepší podmínky pro život či studium nejčastěji v Evropě. Dochází tak k jevu známému jako brain-drain, který dále africkou společnost a hlavně rozvoj její střední třídy a občanské společnosti, která je k rozvoji demokracie potřeba, omezuje.

V posledních desetiletích se objevují plány na vylepšení infrastruktury, zásobování vodou, či jde o stavbu nemocnic a univerzitních budov. Takovéto velké ojedinělé projekty je těžké kontrolovat množství zainteresovaných subjektů je velké a vytváří tak ideální prostředí pro rozvoj korupce, která je bezesporu jednou z příčin zaostalosti africké ekonomiky.

Bez pochopení skutečných vztahů, které v jednotlivých státech existují, není možné, aby rozvojové plány fungovaly. Je nutné, aby tyto iniciativy vzešly ze zemí, kterých se týkají a nebyly jim tak cizí. Navíc vnější podpora často reflektuje spíše své ekonomické zájmy v dané oblasti, než skutečný důraz na změnu k lepšímu. Navzdory všem problémům, které Afriku sužují, nalezneme státy, kde se rozvoj nastartovat podařilo. Doufejme, že takových států bude v nejbližší době jen přibývat.