Analýza 3: Reforma VŠ

14.05.2010 09:59

Úvod

V médiích se vskutku často setkáváme se slovním spojením ‚reforma terciárního vzdělávání‘, aniž by většina veřejnosti věděla, co se pod tímto pojmem ve skutečnosti skrývá. Lidé si pravděpodobně představí zavedení školného na vysokých školách, jelikož to je prakticky jediné téma, které se v souvislosti s plánovanou reformou probírá. Změny ve vysokém školství ovlivní nejen vysoké školy jako instituce, studenty a pedagogy, částečně ale může do budoucna postihnout i současné absolventy. V tomto článku se budeme snažit vysvětlit, v čem spočívá plánovaná reforma terciárního vzdělávání a argumenty pro její přijetí. Zároveň se budeme věnovat její kritice tak, aby si čtenář utvořil jasnou představu o jejích silných i slabých stránkách. Posléze prostudujeme programy vybraných relevantních politických stran České republiky, které mají největší šanci probojovat se do Parlamentu v nadcházejících volbách, a zjistíme tak jejich postoje k samotné reformě.

Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokého školství v České republice a její základní dokument, Bílá kniha terciárního vzdělávání, vychází z tzv. Boloňského procesu. Boloňská deklarace si klade za cíl dosažení jednotného prostoru evropského vysokého školství, který by byl světově konkurenceschopný a podporoval by evropskou mobilitu studentů. U nás již v rámci tohoto procesu bylo zavedeno rozdělení studia na jednotlivé úseky, je tedy běžné, že studijní obory rozdělujeme na bakalářské, magisterské a doktorské (postgraduální). V poslední době se rozšířil i kreditový systém hodnocení na vysokých školách.

Další reformy, plánované ve zmíněné Bílé knize, se týkají financování a správy vysokých škol, stejně tak změny cíle vzdělávání především v bakalářských studijních oborech. Abychom vám navržené reformy stručně přiblížili, značný důraz je v Boloňské deklaraci položen na „spolupráci vysokých škol a odběratelské sféry“, rozuměj budoucích zaměstnavatelů. Vedení vysoké školy by do budoucna mělo spočívat v tzv. správní radě, která by měla být z části složena z manažerů a měla by zajistit menší závislost škol na státním financování. Rozpočet VŠ by se měl zakládat z velké části na soukromých sponzorech, mj. budoucích zaměstnavatelích absolventů. Studijní programy by se měly přizpůsobit poptávce trhu, měly by být zaměřeny především prakticky a zaměřit se na uplatnění absolventů především v soukromých firmách. Vzdělání by se do budoucna mělo brát jako jakási „služba“, za kterou se pochopitelně platí – a to souvisí s kontroverzním tématem školného. Zároveň by se financování mělo odvíjet od zařazení školy do kategorií podle její úrovně vzdělávání a vědecké činnosti. Vysoké školy nebo fakulty s humanitním zaměřením by se tak mohly reálně dostat do kategorie nejnižší, jelikož (zjednodušeně) neprodukují tolik relevantních výzkumných výsledků, jako například fakulty technického nebo přírodovědeckého rázu.

Hlavní argumenty pro zavedení této reformy stojí přímo Bílé knize. „Potřeba předložit koncepci reformy terciárního vzdělávání plyne nejen z nutnosti adaptovat se co nejrychleji na trendy ve vývoji terciárního vzdělávání, které v následujících desetiletích budou do značné míry určovat konkurenceschopnost vyspělých zemí, ale též z nepříznivého vývoje rozpočtů vysokých škol v posledních několika letech. Autoři Bílé knihy se ztotožňují s reprezentací vysokých škol v názoru, že úroveň financování vysokého školství (zejména v přepočtu na jednoho studenta) v posledních v letech skutečně neodpovídala možnostem České republiky a že bez obratu v nepříznivých trendech nebudou vysoké školy schopny dostát požadavkům, které na ně jsou kladeny. Předpokládáme, že paralelně s reformou terciárního vzdělávání, jejíž koncept se v Bílé knize předkládá, budou postupně navyšovány výdaje na vysoké školství z veřejných zdrojů na úroveň běžnou ve vyspělých zemích.“ (Bílá kniha terciárního vzdělávání, str. 7)

Ministerstvo školství ve zprávě o Boloňském procesu z roku 2009 poznamenává: „Hlavní navrhované změny se týkají posílení autonomie a odpovědnosti vysokých škol, diverzifikace vysokoškolských institucí, odstranění bariér sociálních i jiných v přístupu k terciárnímu vzdělávání, možnost transformace současného vyššího odborného vzdělávání, které se řídí středoškolskou legislativou, do systému vysokoškolského vzdělávání, konkrétně do profesně orientovaných studijních programů, důraz na spolupráci se zaměstnavateli, posílení odpovědnosti institucí a studentů za kvalitu vyučování, zdůraznění úlohy celoživotního vzdělávání, posílení kvality univerzitního výzkumu a v neposlední řadě větší příliv dalších finančních zdrojů do terciárního sektoru.“ (Národní zpráva o plnění cílů Boloňského procesu pro období 2007-2009, str. 2)

Kritika reformy

Kritikové reformy terciárního vzdělávání pochází z různých iniciativ, často i ze samotných akademických kruhů. Nejčinnějším hnutím je iniciativa „Vzdělání není zboží“, oficiální protest samotných univerzit reprezentuje tzv. Iniciativa pro vzdělanost ve svém „Hradeckém prohlášení“. Předmětem kritiky je nejen chybějící jasná představa o konkrétním procesu, ale především omezení autonomie vysokých škol, kdy by prostřednictvím správních rad měl být dán prostor pro prosazování politických a ekonomických zájmů nejrůznějších lobby ve vedení vysokých škol. Kritikům se zároveň nelíbí preferování ekonomického zisku před investicemi do rozvoje vědy a vzdělanosti, což by mělo uškodit kvalitě a konkurenceschopnosti vzdělávání. Rozdělení vysokých škol podle ‚kvality‘ by zároveň mohlo vyústit v likvidaci humanitních oborů, které by ztratily svoji prestiž. (www.provzdelanost.cz) Z jiných zdrojů přichází i kritika samotného zavedení školného a s ním souvisejících studentských půjček, které se může stát sociálním sítem přístupu ke studiu a značně ztížit a znevýhodnit situaci absolventů, zadlužených studijními půjčkami. (www.vzdelaninenizbozi.cz)

Zajímavé je, že pokud srovnáme předchozí odstavec s výše uvedenou citací z ‚Národní zprávy o plnění cílů Boloňského procesu pro období 2007-2009‘, zjistíme, že si zastánci a kritici silně protiřečí. Mluvíme zde o stejném systému, který by měl být reformou zaveden – MŠMT proklamuje zvýšení autonomie, odstranění sociálních bariér v přístupu ke vzdělání, posílení kvality vzdělávání a výzkumu; ovšem kritika argumentuje, že účinky budou přesně opačné.

Přístup hlavních politických stran

Doufáme, že výše zmíněný popis reformy terciárního vzdělávání napomohl čtenáři k ujasnění si zásadních pojmů a problematiky, se kterou reforma souvisí. V dalším průběhu studie se zaměříme na programy politických stran v České republice, které se vztahují k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v květnu 2010.

ČSSD

Ve svém volebním programu Česká strana sociálně demokratická píše:

Je nutno zvýšit kvalitu studia.
Zdroje vysokých škol musí v budoucnosti více záviset na výsledcích jejich práce v odborné i pedagogické oblasti.
Nutné je odpovídající odměňování pedagogických a odborných pracovníků.
Akademické svobody jsou základní podmínkou rozvoje vysokých škol. Proto trváme na zachování samosprávy v terciárním školství.
Školné nepokládáme za faktor, který by zkvalitnil studium. Nepodpoříme jeho zavedení na veřejných vysokých školách.
Ve střednědobém výhledu je třeba navýšit investice do vzdělání na všech typech veřejných škol, vědy a vývoje na úroveň nejvyspělejších zemí. Hospodářská recese nesmí negativně ovlivnit veřejné výdaje na výzkum a vývoj.

Razantně se ČSSD vyjadřuje proti školnému a pro zlepšení platových podmínek pedagogických pracovníků. Jinak se strana k reformě vysokého školství vyjadřuje velmi vágně. Dá se odvodit, že ČSSD by pravděpodobně souhlasila s odlišným systémem správy vysokých škol („zachování autonomie“) a také s jiným systémem financování, než předpokládá Bílá kniha. Nedá se ani říct, že by ČSSD přikládala reformě vysokého školství nějaký větší význam, výše zmíněné body vytyčuje pouze ve dvou odstavcích svého rozsáhlého volebního programu. (https://www.cssd.cz/volby/volebni-program/?o=vzdelanostni-spolecnost)

ODS

Ve svém volebním programu Občanská demokratická strana píše:

Výhodné studijní půjčky: Zavedeme výhodné studijní půjčky, umožňující studovat každému a splatné až po ukončení studia. Pokud půjčku za studenta zaplatí, byť jen částečně, zaměstnavatel, bude pro něj splacení daňově odečitatelné.
Studijní spoření: Zavedeme studijní spoření, které sníží náklady studentů v průběhu studia. Bude daňově odečitatelné až do daňového bonusu sociálně znevýhodněných skupin.
Fond pro vynikající studenty: Zřídíme stipendijní fond pro vynikající české studenty na špičkových zahraničních univerzitách. Pomůže jim hradit školné a část životních nákladů.
Motivace zaměstnavatelů k podpoře vzdělávání: Daňově zvýhodníme zaměstnavatele přispívajícího na studijní spoření dětí svých zaměstnanců nebo na vzdělávání zaměstnanců, včetně rekvalifikací. Chceme, aby v případě, kdy se zaměstnavatel rozhodne hradit za studenta školné umožnit získat kdykoli během života novou kvalifikaci. Podpoříme rozšíření funkcí odborně zaměřených středních škol jako center celoživotního vzdělávání.
Věda hybnou silou prosperity: Budoucí prosperita bude stále více záviset na výsledcích výzkumu, vývoje a inovací. Proto se zaměříme na to, aby finance na výzkum a vývoj šly těm nejlepším institucím a nejlepším vědcům dle měřítek světových univerzit.
Spolupráce firem a univerzit: Daňovými nástroji podpoříme motivaci firem a univerzit k vzájemně výhodné spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu a zavádění inovací.
Výzkumné univerzity: Budeme usilovat o to, aby se většina základního výzkumu odehrávala na výzkumných univerzitách (fakultách) v těsném souladu s výchovou studentů magisterských a především doktorských studijních programů.

ODS se na témata vysokoškolské reformy zaměřuje konkrétně, přičemž rozebírá především školné a opatření, která by zajistila, aby mohli studovat i sociálně slabší studenti. Zajímavé ale je, že termín „školné“ se v programu neobjevuje. Jinak jsou názory ODS prakticky v souladu s Bílou knihou terciárního vzdělávání, především v propojení zaměstnavatelů s vysokými školami. Reformě odpovídá i hodnocení vysokých škol podle výzkumu. (https://www.ods.cz/volby2010/reseni-pro-vzdelanou-spolecnost.html)

KSČM

Ve svém volebním programu Komunistická strana Čech a Moravy píše:

Stop školnému na státních vysokých školách, prospěchová stipendia (až 5000 Kč/měs.)

KSČM vysoké školství ve svém programu vůbec neřeší. Vymezuje se proti problému školného a snaží se mladší voliče zaujmout konkrétní výší prospěchového stipendia. Žádné další body programu se vysokému školství nevěnují. (https://www.kscm.cz/index.asp?thema=4303&category=)

SZ

Ve svém volebním programu Strana zelených píše:

Místo Plzně Cambridge – umožníme jednotlivcům i vysokým školám následovat nejlepší zahraniční vzory. Prosadíme reformu vysokého školství, která nenaruší jeho autonomii a zvýší jeho kvalitu rozdělením škol na vzdělávací, profesní a výzkumné. Prosadíme přechod na víceleté financování a fundamentální změnu systému akreditací.

SZ ve svém programu proklamuje navýšení finančních prostředků do školství obecně. Z textu ale vyplývá, že se tyto hodnoty přímo netýkají terciárního vzdělávání. Proto je pro naši analýzu relevantní pouze jeden bod, nazvaný „Místo Plzně Cambridge“. SZ nepodává konkrétní řešení, jak by VŠ reforma měla vypadat. Dá se ale předpokládat, že jejich představy se shodují s reformou, která je v současnosti prosazována – do doby, kdy byl předseda SZ Ondřej Liška ministrem školství, se datuje zrod Bílé knihy terciárního vzdělávání. (https://www.zeleni.cz/program/)

TOP 09

Ve svém volebním programu TOP 09 píše:

Financování vysokých škol: Vláda upraví systém financování vysokých škol tak, aby více zohledňoval kvalitu vzdělávacích aktivit. Na základě hodnocení v sektoru VŠ bude vláda směřovat k vytvoření omezeného počtu prestižních institucí, které budou poskytovat postgraduální vzdělávání plně konkurenceschopné a viditelné v mezinárodním kontextu za úzkého propojení výzkumu a výuky. Současně však bude podporovat vysoké školy a transformované vyšší odborné školy, které budou poskytovat kvalitní vzdělání nižšího stupně a budou zaměřené na směry vzdělávání s důrazem na praktickou uplatnitelnost absolventů.
Stipenia, půjčky: Vláda navrhne efektivní systém stipendií a půjček, umožňující financovat všechny náklady na vzdělání tak, aby žádný talent nebyl ztracen ze sociálních důvodů. Pro zvýšení úrovně vysokoškolského vzdělání současně zavedeme osobní motivaci studenta (školné) jako součást zmíněných nákladů na vzdělání. Tento systém posílí aktivní přístup, zájem studentů o studium a osobní odpovědnost. Zvýší také společenský tlak na poskytnutí kvalitního vzdělání. Současně usnadní přístup sociálně slabých studentů k vysokoškolskému vzdělání, neboť i dnešní náklady bez školného nejsou nulové a neexistuje pro ně žádný systém půjček a podpor.

TOP09 se zaměřuje na nejpalčivější témata reformy – financování vysokých škol podle jejich kvality a školného. Nepoužívá konkrétní čísla, pouze obecně načrtává systém, který by v případě účasti na vládě prosazovala. Dalšími kontroverzními tématy v Bílé knize, jako je například autonomie vysokých škol, se strana nezabývá; podle výše citovaných odstavců ale můžeme odvodit, že nejspíše budou se současnou podobou reformy souhlasit a dále pracovat. (https://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2010/?clanek=1361)

KDU-ČSL

Ve svém volebním programu Křesťanská demokratická unie – česká strana lidová píše:

Rozdělíme vysoké školy na

a) univerzity výzkumné s národními a evropskými vědeckými centry; spolupráce s Akademií věd ČR a zahraničními výzkumnými univerzitami

b) univerzity vzdělávací s převažující vzdělávací činností a doplňujícím výzkumem na úrovni regionální a národní

c) vysoké školy profesní s převažujícími bakalářskými, profesně zaměřenými studijními programy

Prosadíme státem podporované spoření a půjčky na studijní účely, rozšíření stipendií.
Podpoříme dostupnost kvalitního vysokoškolského studia bakalářských programů ve všech regionech s tím, že tyto školy by zároveň měly být zdrojem inovací a modernizace hospodářského vývoje v těchto regionech.

Volební program KDU-ČSL mluví jasně pro vysokoškolskou reformu. Není zřejmé, zda bez výhrad přijímá politiku Bílé knihy, či jak chce reformu realizovat; ani není jasný postoj k zavedení školného. Jasné rozdělení vysokých škol tedy kontrastuje s nevýřečností o dalších otázkách reformy. Obecně ale body v programu KDU-ČSL reformě odpovídají. (https://www.kdu.cz/Volby/Volicske-skupiny/Pro-studenty-a-mlade.aspx)

VV

Ve svém volebním programu Věci veřejné píší:

2 mld. korun věnujeme na posílení financování VŠ a vědy a výzkumu.
Nástupní platové minimum pro učitele na VŠ ve výši 25 tisíc korun.
Odložené školné na VŠ – absolvent ho bude platit zpětně, pokud bude po absolvování VŠ pobírat vyšší plat než je průměrná mzda. Na technických fakultách se bude platit zpětně jen 50 % školného. Pokud student překročí délku studia (od započatého 8. roku studia), bude školné platit ihned.
Nastartujeme efektivnější čerpání fondů EU pro vědu a výzkum a výzkumná pracoviště přímo na VŠ.

O reformě VŠ se z programu VV dozvíme pouze o tom, že financování VŠ a vědy není dostatečné a že se zavedením školného strana souhlasí. Ve věci školného ale představuje oproti jiným stranám jiný, velice zajímavý a inovativní systém jeho placení. Ten ale spíše než souhlas přináší další otázky: zda by takové školné neznamenalo velké byrokratické komplikace, jak by se kontrolovala výše platu daného absolventa, jak by se peníze vymáhaly? O jiných aspektech reformy VŠ program VV nepojednává. (https://www.veciverejne.cz/program-vv-skolstvi-a-sport.html)

SPOZ

Ve svém volebním programu Strana práv občanů-Zemanovci píše:

Ve školství odmítáme zavádění poplatků typu školného, které znamenají obtížnější přístup ke vzdělání dětem ze sociálně slabších rodin.
Doporučujeme však zpřísnění nároků na vysokoškolské studium tak, aby toto vzdělání sloužilo těm, kdo jsou schopni je plnohodnotně absolvovat.

SPOZ je další stranou, která reformu vysokých škol vůbec neřeší. Konstatování, že by se měly zpřísnit nároky na uchazeče o studium, nic neřeší, program neobsahuje žádný návrh na řešení tohoto problému, a ani ho blíže nespecifikuje. Jediná jasná pozice SPOZ se tedy týká odmítnutí školného. (https://www.spoz.cz/index.php/program-spo)

Závěr

Abychom shrnuli naši analýzu, většina politických stran se shoduje na tom, že nějaká forma reformy vysokých škol je nutná, ale konkrétněji a obšírněji o plánovaných změnách píše pouze ODS, částečně pak ČSSD a jasná politika lze odvodit i z programu Strany Zelených, KDU-ČSL a TOP 09. Většina dalších stran se o reformě vyjadřuje buď velmi vágně (VV), nebo ji vůbec neřeší (KSČM, SPOZ). Naopak každá politická strana se jasně vyjadřuje na téma zavedení školného, což velmi pravděpodobně současné a budoucí vysokoškolské studenty zajímá nejvíc.

Svoji analýzu bychom rádi uzavřeli výzvou. Ať jste se již rozhodli volit kohokoli, přijďte k volbám. Velmi dlouho trvalo, než se svět dočkal zavedení všeobecného volebního práva. Svoji volbu berte jako privilegium, které vám dovoluje ovlivnit budoucí směřování vaší vlasti. A pokud si nyní říkáte, že váš hlas stejně nic nezmění… Představte si, že by si tu samou věc řeklo dalších pět milionů Čechů. Kdo by pak utvářel, kam bude politika směřovat?

Bc. Lenka Polcerová