Analýza protikorupční strategie ve volbách do PS PČR

Bc. Michal Sejkora[1]

Úvod

V letošním roce se konaly velmi důležité volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve kterých byla hlavním bodem, vedle ekonomických témat, také protikorupční strategie. Politické strany předkládaly velké množství možných návrhů v boji s korupcí ve snaze získat hlas voliče. Hned na začátek však můžeme konstatovat, že vypořádání se s korupcí či politickou korupcí je věčný evergreen českých politiků před volbami. Už v minulosti jsme si totiž mohli všimnout přehršle protikorupčních nápadů jednotlivých stran. Výsledná řešení však nebyla nijak oslnivá, ba naopak. Téměř žádná.

V následujícím textu si krátce nastíníme proč a jak je nutné měřit míru korupce ve vyspělých demokraciích. Na tuto ryze deskriptivní část navážeme analýzou předvolebních programů vybraných politický partají - ODS, TOP 09, VV.[2] V další části se podíváme, jak jsou jednotlivé protikorupční návrhy zakomponované v programovém prohlášení Vlády ČR. Na závěr se pokusíme také nastínit implementaci protikorupční problematiky Ministerstva vnitra ČR.

Proč je to důležité?

Jak jsme již nastínili v úvodu, boj s korupcí je věčný evergreen českých politiků v každých volbách. Aplikace předvolebních slibů však již silně vázne a v praxi nemáme možnost vidět téměř žádné výsledky. Nevládní nezisková organizace Transparency International[3] vytváří každoročně Index vnímání korupce- CPI, podle kterého máme možnost vidět stav korupce v daném státě. Je nutné si uvědomit, že CPI není nikdy vázán na současnou vládní garnituru, neboť index sbírá data za poslední dva roky. Ukazuje tedy, jak byla minulá vláda efektivní či nikoli. Na grafu 1 můžeme pozorovat vývoj indexu CPI pro Českou republiku, která neustále fluktuuje okolo hodnoty 5[4]. V současné době se Česká republika umístila na 53. místě s hodnocením 4,6. V rámci celé EU je to bohužel až 21. místo, což pro nás není vůbec dobré vysvědčení.

Graf 1:

Programy jednotlivých stran

Podívejme se nyní na podrobnější analýzu jednotlivých protikorupčních programů. Hned na začátku musíme konstatovat, že kvalitnější a hlavně konkrétnější protikorupční programy měly menší politické strany jako jsou VV či TOP 09. Velká politická uskupení měla zahrnuta často velmi vágně formulovaná opatření.

ODS

Občanská demokratická strana postavila svůj program na tzv.: "třech P". Nebo-li prevence, průhlednost a v neposlední řadě postih. Tento koncept lze označit za velmi logicky formulovaný, avšak podpořený méně konkrétnějšími návrhy na úpravu. Jako nejstěžejnější body bychom mohli jmenovat transparentnost veřejných zakázek, větší odpovědnost jednotlivých úředníků a v neposlední řadě využití maximálních prostředků na odhalování nezákonné činnosti - jako například odposlechy či agenty provokatéry. Velké negativum můžeme spatřit v absenci zamezení nezákonného lobbingu v ČR. Celkově lze protikorupční program zhodnotit jako formulaci návrhů, které mají primárně zajistit transparentní prostředí.

TOP 09

TOP 09 pojala protikorupční program z trochu jiného pohledu než-li ODS. Především zdůrazňuje nutnost spolupracovat na celé agendě s odborníky a nikoli vytvářet normy od "kulatého" stolu. Vedle tohoto důležitého faktu se také zaměřila na omezení zákonodárné iniciativy[5], čímž by ráda zvýšila transparentnost při projednávání novel a zamezení předkládání tzv.: "přílepků". Dále je v programu obsažena transparentnost při veřejných zakázkách a jasná vlastnická struktura firem, které se o zakázky ucházejí. Negativum celého programu je stejné jako v případě ODS, tedy absence jakékoli zmínky na úpravu lobbistických aktivit.

VV

Věci veřejné mají vedle TOP 09 a Strany zelených jeden z nejpropracovanějších protikorupčních programů. Jako velké pozitivum je bráno neopomenutí zavedení jasných pravidel pro lobbing po vzoru USA a Evropského parlamentu. Dalším bodem je také uvedení etických kodexů do praxe. VV by rády také zavedly institut korunního svědka nebo například test korupční odolnosti. Tyto dva jevy se dají jistě označit za značně kontroverzní prostředky proti korupci, avšak mohly by mít pozitivní účinky v boji proti ní. Negativum v předvolebním programu shledejme v tom, že většina bodů je spojená se silnými represivními opatřeními a často chybí řešení v oblasti prevence.

Programové prohlášení Vlády ČR

Politické strany se snažily o vytvoření koherentního protikorupčního prohlášení, což si jim, dle názoru autora, povedlo. Otázkou však zůstává, do jaké míry se jim podaří vše přenést do praxe.

Pokud si podrobně zanalyzujeme celé prohlášení Vlády ČR, zjistíme, že se primárně orientuje na následující body[6]:

1) úprava oblasti lobbingu,

2) transparentnost legislativního procesu,

3) zákon o odpovědnosti právnických osob,

4) zavedení institutu korunního svědka,

5) transparentnost při veřejných zakázkách.

Úprava, transparentnost, odpovědnost a zavedení. Tato slova jsou v celém programu velmi stěžejní. Pokud by byly aplikována vždy s daným návrhem, mohli bychom velmi poskočit v indexu CPI směrem k hodnotě 10.

Implementace prohlášení

Vláda ČR pověřila již skupinu NERV k vytvoření návrhu na boje s korupcí ve veřejných zakázkách. NERV představil patnáct velmi ambiciózních bodů k úpravě zadávání zakázek apod. Jeden z nich je například i návrh na vypracování oponentního posudku k veřejné zakázce, který by následně sloužil jako protipól ve výběrovém řízení. K tomuto návrhu se vyjádřil i Mgr. David Ondráčka[7], který pro ČTK uvedl:  "To by se mi hrozně líbilo, ale mám obavu, aby to neprobíhalo tak, že si ministerstvo nebo nějaký úřad prostě jen zadá od poradenské firmy de facto posvěcení toho, že to, co chce udělat, je skvělý nápad. Protože to by bylo jen další vyhození peněz" .  

Dalším důležitým subjektem je nově vzniklý "poradní sbor ministra vnitra", který připravuje protikorupční zákony. Mezi jeho hlavní priority patří například zvýšení transparentnosti, trestní odpovědnost právnických osob, vzdělání a prevence nebo novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Celkovým výstupem je "Stanovisko poradního sboru ministra vnitra k Strategii vlády v boji proti korupci 2010–2012." V minulosti pracovala ve sboru ministra vnitra i Transparency International. Ta však oznámila, že strategie je neefektivní, populistická a preferuje pouze represi před prevencí. Zástupci Transparency proto odešli z Johnova poradního sboru.

V současné době Ministerstvo vnitra České republiky rozdělilo protikorupční strategii do 4 fází:

1. etapa = již realizována

◦      V první fázi vyšly návody na chování občanů a policistů. Dále se začal formulovat požadavek na odvolání nejvyšší státní zástupkyně.

2. etapa = probíhala do 1/11/2010 – již realizována

◦      V této etapě vznikl Etický kodex úředníka. Jako první jej přijal ministr vnitra Radek John dne 16. listopadu 2010 skrze vnitřní předpis, kterým vydal nový etický kodex. „Etický kodex zaměstnanců Ministerstva vnitra" čímž vymezuje a podporuje žádoucí standardy chování zaměstnanců ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům.

3. etapa = by měla proběhnout do 1/4/2011

◦      V následující fázi budou již naplno aplikovány zkoušky spolehlivosti. Dalším důležitým bodem by měl být vznik postu ombudsmana Policie ČR.

4. etapa = by měla být dokončena do  31/12/2012

◦      V poslední etapě bychom se měli dočkat zákona o lobbingu (2012) a založení protikorupční akademie pro Policii ČR.

Závěr

Na závěr je dobré shrnout, že ambice a možnosti současné vlády jsou veliké a bylo by dobré jich plnohodnotně využít. Vláda ČR nyní disponuje "pohodovou" většinou a má tedy možnost prosadit nutné zákony pro regulaci korupčních praktik. Na druhou stranu bychom mohli současný kabinet již začít pomalu kritizovat za svojí liknavost při předkládání protikorupčních zákonů. Doufejme však, že nyní se dočkáme legislativní "smršti", která se postará postupné mýcení korupce ve společnosti.