Mexiko a organizovaný zločin

Mexiko je v současnosti zemí mnoha kontrastů. Na jedné straně disponuje velkým počtem turistických atrakcí a ohromným přírodním i kulturním bohatstvím, což mj. nepochybně přispívá i k rozvoji a růstu ekonomiky země. Výkon mexické ekonomiky ji řadí na jedenácté až třinácté místo a rozsáhlý, dynamicky se vyvíjející trh, nabízí zahraničním investorům a obchodním partnerům zajímavý prostor pro obchodování (Secretaría de Relaciones Exteriores, 2009). Velkým potenciálem pro obchodování představují trhy Spojených států a Kanady, jež se Mexiku otevřely prostřednictvím podpisů Dohody o volném obchodu (NAFTA) v roce 1994. Podepsáním této dohody získalo Mexiko přístup do 43 zemí s přibližnou miliardou spotřebitelů.

Na druhou stranu je Mexiko zemí s mnoha, především strukturálními, nedostatky. Tím majoritním je vysoká míra chudoby, která sužuje některé jeho oblasti. Tyto nedostatky se snaží řešit pomocí mezinárodní spolupráce a pomoci. Dalším problémem je i vysoká míra korupce v politické sféře, v justici či mezi bezpečnostními složkami (Secretaría de Relaciones Exteriores, 2009). V posledních dvou dekádách se však začal rozvíjet jiný fenomén, který se vyvíjí, troufám si říci, dokonce s větší dynamikou než výše zmiňovaný mexický trh. Tento fenomén se v současnosti, společně s mezinárodním terorismem řadí mezi největší bezpečnostní rizika moderní doby. Tímto jevem není nic jiného, než všemi pády skloňovaný organizovaný zločin, který má v Mexiku podobu obchodu s drogami. Drogové pašeráctví bylo dlouhou dobu spojováno s kolumbijskými kartely v Medellínu a Cali, o kterých je i více záznamů v odborné literatuře věnující se této problematice. Jejich roli ale v posledních letech přebírají kartely mexické.

Na počátku 40 let přivedla chudoba několik venkovských obyvatel z oblasti Sinaloa, Durango, Chihuahua k tomu, že začali pěstovat marihuanu a vlčí mák. Tento spolek zemědělců byl nazýván Zlatým drogovým trojúhelníkem (blog.com.mex, 2007). V roce 1939 došlo k nárůstu pěstování vlčího máku, z něhož se posléze extrahovala šťáva, ze které se začal vyrábět heroin. Později se Mexičané naučili přetvářet kokainovou pastu na prášek. V 90. letech se začal po rozpadu kolumbijských kartelů v Medellínu a Cali rozvíjet drogový průmysl v Mexiku (Explorando Mexico, 2010).

Mexiko však není ani tak producentem drog, jako spíše tranzitní zemí, to znamená, že drogy se přes něj, použiji trochu nadneseně slovo „pouze“, převážejí. Násilí a zvýšená koncentrace trestné činnosti se vyskytuje především na severu země při hranicích s USA. Jedná se zejména o státy Baja California s hlavním „narco-centrem“ Tijuanou, ve které ilegální činnost jenom vzkvétá už několik desetiletí, přičemž se zdaleka nejedná pouze o obchod s drogami, ale například i o prostituci, obchodu s lidmi či ilegální převádění lidí přes hranice do USA. Na podzim roku 2009 byl dokonce pod Tijuanou objeven tajný podzemní tunel, kudy se až do okamžiku jeho odhalení nerušeně pašovaly drogy i lidé do Spojených států. Mezi další severomexické státy, kde se vyskytuje síť drogových organizací, jsou např. státy Chihuahua, Sonora, Sinaloa nebo Durango.

V současnosti existuje i reálná hrozba, že tzv. války gangů a násilí, které je doprovází, budou expandovat za hranice země do Spojených států, kam je exportována většina drog z Mexika a Kolumbie. USA jsou zároveň i největším konzumentem drog na celém americkém kontinentě. Často se hovoří i o tom, že stát přestává zvládat jednu ze svých základních rolí, kterou představuje vytvoření bezpečného prostředí. Tento fakt ho částečně připravuje o jeho legitimitu. Proti poklesu této legitimity se od roku 2000 snažil bojovat prezident Vicente Fox, jehož zvolení ukončilo po 71 letech vládu hegemonní strany Partido Revolucionario Institucional (PRI) a do nového vládního programu zahrnul i boj proti obchodu s drogami. Na jeho práci navázal po svém zvolení do funkce prezidenta v roce 2006 i současný prezident Felipe Calderón, který drogovým kartelům vyhlásil válku.

Kartely reagovaly ofenzívou a na tuto výzvu odpověděly eskalací násilí společně s umocněním brutality svých útoků. Mexikem se tedy šíří všeobecná atmosféra strachu. Dochází k vraždění policistů či vojáků, ke korupcím politiků a státních úředníků nebo dokonce soudců a známy jsou i případy vražd novinářů, kteří napsali něco „nevhodného“ o drogových kartelech. Vláda s tím nezmůže mnoho, a to i  přes rozsáhlá opatření proti obchodu s drogami, mezi něž se řadí např. mezinárodní spolupráce s americkou a kolumbijskou vládou či navýšením počtu policistů a vojáků postavených do boje proti „narcotraficantes“. Dalším krokem bylo zavedení vzdělávacího programu o prevenci před konzumací drog ve školách. Jak již bylo řečeno, vláda je v boji proti obchodu s drogami téměř bezradná i přes příliv zahraničního kapitálu, poskytovaného vládami sousedních států, zejména USA. Drogové organizace však také disponují značnými materiálními prostředky, které zneužívají ve svůj prospěch, např. ke korumpování.

Organizovaný zločin, nejen v Mexiku, ale všude po světě představuje závažný problém jak pro vlády států, kterých se týká, tak i pro mezinárodní prostředí a to z prostého důvodu – organizovaný zločin se stává novou globální hrozbou, protože se začíná internacionalizovat, tzn. přelévat za hranice více států. Skupiny organizovaného zločinu mívají pevné hierarchické struktury a vyznačují se vysokým stupněm disciplíny a loajality svých členů. Boj s těmito skupinami je nerovný, protože operují nenápadně a útočí ze zálohy. Zapojení většího počtu policistů a vojáků do boje proti kartelům možná nepatrně sníží stav kriminality, ale bude vykompenzován zvýšením brutality útoků ze strany kartelů. Boj s těmito skupinami bude ještě během na dlouho trať a myslím si, že nikdy nebude zcela potlačen. Jedno z možných řešení by bylo smazání strukturálních rozdílů, se kterými se Mexiko potýká, tedy zvýšením životní úrovně v chudinských oblastech – protože když to neudělá stát, udělají to narkobaroni. Další krokem by mělo být posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení preventivních opatření před konzumací drog a zvýšení trestů za držení či užívání drog. Ale to nejen v Mexiku, ale především i na druhém břehu řeky Río Grande, tedy v USA.

Markéta Hejzlarová

Politologie

Zdroje:

Embajada de México en República Checa – Secretaría de relaciones internacionales. 4. března 2010. Mexiko dnes. https://www.sre.gob.mx/republicacheca/

Blog.com.mx. Historía del Narcotrafico en México. 8. Červen 2007. https://www.blog.com.mx/sociedad/historia-del-narcotrafico-en-mexico/

Explorando México. 4. Března 2010. Lucha contra el Narcotráfico en México. https://www.explorandomexico.com.mx/about-mexico/9/49/