Nachází se Mexiko na pokraji „Failed State“?

Bc. Markéta Hejzlarová

Politologie – latinskoamerická studia

Úvod

Mexický trh nabízí poměrně atraktivní potenciál pro obchod a to především díky své velikosti a dynamice, se kterou se rozvíjí. Velký podíl zahraničního obchodu zaujímá byznys s USA prostřednictvím společnému trhu.  Tato závislost, determinovaná nízkou diverzifikací ekonomiky, s sebou kromě kladů přináší i zápory. Mexiko je proto země s enormními strukturálními defekty. Mezi strukturální problémy se řadí např. nízké mzdy, vysoká nezaměstnanost rozsáhlého segmentu populace, nespravedlivé přerozdělování příjmů, snížená šance obyvatel indiánského původu při hledání pracovních pozic nebo vysoká míra korupce a klientelismus. Rozdílná je i úroveň indexu HDI v jednotlivých oblastech Mexika. Hospodářská polarizace je hlavní příčinnou výskytu trestné činnosti a objevuje se především v nižší socioekonomické sféře, která tvoří většinu mexické populace.

Často jsou delikty páchané v Mexiku spojeny s organizovaným zločinem, který zde reprezentuje především obchod s drogami. S drogovým obchodem je nedílně spjato i násilí, které se vyskytuje především na severu země (např. okolí města Tijuana nebo státy Sonora, Chihuahua, Nuevo León), v oblasti hranice s USA a také v hlavním městě Ciudad de México.

Aktivity drogových pašeráků a s nimi spojené násilí se začíná vymykat kontrole. Stát přestává zvládat jednu ze svých základních rolí – vytvoření bezpečného prostředí, čímž částečně ztrácí svou legitimitu. Závažný problém představuje také reálná hrozba, že tzv. války gangů expandují za hranice Mexika, především na území Spojených států, do kterých putuje většina drog z Mexika a Kolumbie. Tato situace vede k zamyšlení, zda-li se Mexiko kvůli selhávající úloze státu nezařadí na listinu zemí titulovaných jako „failed state“.

Definice Failed State a Failed State Index

Nejčastěji je termínem failed state označován stát, jehož ústřední vláda není schopná kontrolovat většinu svého území, případně ztratila monopol legitimního používání vojenské síly (Crisis states 2010). Pokud stát nedokáže udržet monopol používání legitimní vojenské síly, stává se z něj „zhroucený stát“.

Tento fenomén je možné charakterizovat třemi aspekty – geografickým/teritoriálním, politickým a funkcionálním. Geografické pojetí chápe failed state jako esenciálně spojený s interními a endogenními problémy, přičemž tento problém může přesahovat hranice určitého státu. Z politického hlediska se jedná o kolaps práva a pořádku v důsledku úpadků struktur zajišťujících jeho garanci a vynutitelnost. Funkcionální aspekt zahrnuje absenci orgánů reprezentujících stát na venek a ovlivnitelných okolním světem.

Sociologicky by se pojem failed state dal vysvětlit jako kolaps vlády, který Max Weber popisuje jako monopol moci. V takových státech je činnost policie, soudů a dalších orgánů sloužících k udržení práva a pořádku pozastavena či delší dobu nefungují. V některých státech vede využívání státem vlastněné ekonomiky k privatizacím a kriminalizaci úředníků, kteří jsou zapojeni do pašování zbraní a drog. Zde je monopol moci jakožto základní funkce státu zničena a společnost se vrací do primárních podmínek bellum omnium contra omnes.

Druhým typickým znakem failed state je brutalita a intenzita používaného násilí. Tyto interní konflikty jsou charakterizovány nepředvídatelnou a explozivní dynamikou a radikalizací násilí, vyznačující se iracionalitou. Toto násilné jednání stojí v opozici s politicky řízeným a systematicky stupňovaným využíváním vojenské síly (ICRC 2010).

Míra zhroucenosti státu je měřitelná pomocí Failed State Index, navrženém organizací Fund for Peace v roce 2005. Do měření jsou zahrnuty pouze členské státy OSN. Index zahrnuje celkem dvanáct indikátorů a každý z nich je klasifikován na stupnici od 0 (nejmenší míra) do 10 (nejvyšší míra). Čtyři indikátory jsou sociální (demografické tlaky; masivní pohyb uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob; kolektivní nepřátelství, revanšismus, paranoia; stabilní a trvalý odchod obyvatelstva), dva ekonomické (ekonomická nerovnost skupin obyvatelstva; prudký ekonomický pokles) a šest je politických (kriminalizace a delegitimizace státu; zhoršení veřejných služeb; nerespektování lidských práv; bezpečnostní aparát jako „stát ve státě“; frakcionalizace elit; intervence cizích států).

Součet všech hodnot se pohybuje v rozmezí od 0 (absolutně funkční stát) do 120 (absolutně nefunkční stát). Na základě dosažených bodů dělí Fund for Peace země do čtyř kategorií – sustainable/neohrožené státy (0 – 30), moderate/málo ohrožené (30 – 60), warning/ohrožené (60 – 90), alert/vysoce ohrožené (90 – 120).

Nejvyšší FSI 2010 - alert

1          Somalia           114.7

2          Zimbabwe       114.0

3          Sudan              112.4

4          Chad               112.2

5          DR Congo      108.7

Nejnižší FSI 2010 - sustainable

173      Ireland                        21.6

174      Switzerland    21.2

175      Sweden           20.6

176      Finland           19.2

177      Norway           18.3

 ČR FSI 2010 - moderate

152      Czech Republic 42.6

Mexiko FSI 2010 - warning

98        Mexico           75.4

(Zdroj: Fund for Peace)

Situace v Mexiku 2000 – 2010

Mexické drogové kartely několik desítek let ovládají společnost v odlehlých oblastech i ve velkoměstech. Ekonomická síla drogových kartelů je nepopiratelná. Každoročně se „properou“ desítky miliard korun získané pašováním a prodejem drog do USA. „El jefe“ drogového kartelu Sinaloa patří podle žebříčku Forbes k nejbohatším lidem planety. Kartely také usilují o zisk podílu na politické moci. Mexičtí politici desítky let přijímají od narkobaronů úplatky a jako protislužbu umožňují jejich nerušené fungování. Pašování drog, korupce, násilí a politika má společného jmenovatele - USA. Spojené státy jsou největším spotřebitelem narkotik všeho druhu na světě (Suja 2010).

V roce 2000 došlo ke zvýšení míry militarizace boje proti obchodu s drogami v rámci politického programu nově zvoleného, konzervativního, pro-amerického prezidenta Vicenta Foxe.  Navzdory tomu se bezpečnostní situace zhoršovala. Drogové kartely mezi sebou soupeřily o nejvýhodnější tranzitní koridory, zejména pohraniční města Nuevo Laredo a Ciudad Juaréz. Kvůli všudy přítomné korupci nechal Fox rozpustit v roce 2002 většinu federálních složek a nahradil je nově vytvořeným sborem, který měl však částečné personální krytí tím předešlým. Masové propouštění však napomohlo drogovým kartelům k náboru nových lidí (Kozák: 9 – 10).

Ve stejné politice jako prezident Fox, pokračoval i jeho nástupce Felipe Calderón. Nátlak bezpečnostních složek však vyvolal válku mezi drogovými gangy. Přítomnost vojska sice zkomplikovala kartelům jejich činnost a vedla k zatčení velké části vedoucích osobností (19 z 37), ale kartely na to zareagovaly sérií atentátů na vedoucí představitele policie a armády, zvýšením brutality svých zákroků a celkovým navýšením míry násilí (Kozák: 10).

Doposud se násilí v Mexiku odehrávalo především na severu země. V současnosti ale probíhá boj o převzetí moci nad Beltránovým kartelem, což přeneslo boje drogových gangů i na dříve poklidný jih. V srpnu roku 2010 došlo např. k incidentu ve městě Cuernavaca ve státě Morelos. V roce 2010 si válka proti drogovým kartelům v Mexiku vyžádala nejvíce obětí od roku 2006 (nástup Calderóna do úřadu). Během roku 2010 zemřelo 15 273 osob a celkově si válka vyžádala přes 34 tisíc životů. O život přišla, mj. řada starostů, soudců, kandidátů a politiků. Schopnost místních vlád kontrolovat situaci je tak v řadě míst výrazně omezena (Juřík 2011).

Závěr

Dokud bude Mexiko sužovat bída a chudoba a v USA bude přetrvávat poptávka po drogách, není možné činnost narkomafie paralyzovat a trvale eliminovat. V létě roku 2009 se konaly tzv. mid-term volby, ve kterých vyhrála opoziční Partido Revolucionario Institucional (PRI), která před nástupem prezidenta Foxe ze strany Partido Acción Nacional (PAN) v roce 2000 vládla dlouhých 71 let. Opoziční PRI nyní ovládá Poslanecké sněmovně Kongresu 241 z 500 křesel a znovu získává podporu i v jednotlivých mexických státech (Angus Reid 2010). Kvůli klesající podpoře v Kongresu bude mít Calderón značně omezené možnosti k prosazení dalších protidrogových reforem (Suja 2010). 

  Současný prezident zároveň nemůže z konstitučních důvodů obhájit svůj prezidentský mandát - ústava z roku 1917 povoluje pouze jedno šestileté funkční období. Jelikož poklesla jeho popularita také u občanů, je možné, že následující prezidentské volby, ve kterých je prezident volen přímo, vyhraje s velkou pravděpodobností kandidát opoziční PRI. Otázkou také je, jakým směrem se bude ubírat politika Calderonova nástupce. Strana PRI byla v minulosti spojována se spoluprácí s mexickými drogovými kartely a není vyloučeno, že se k této praxi, v zájmu znovunastolení bezpečí a vlastních zisků, opět nevrátí.

Je zřejmé, že pokud strana, která vyhraje příští volby, nenaplní během svého funkčního období očekávání společnosti, mid-term elections vyhraje její opoziční strana a voličská podpora se tak začne pomalu přelívat zpět tam kde byla (tedy zřejmě tam, kde je nyní). Jednoznačným řešením toho, jak vyváznout z mexického začarovaného kruhu (vysoká míra chudoby – zvýšení míry kriminality – zvýšení represí na její potlačení – zvýšení násilí ze strany drogových kartelů – zvýšení strachu u občanů – pokles podpory strany bojující s kartely - přelívání politické moci) by byla diverzifikace ekonomiky, lepší a efektivnější využívání a redistribuce zdrojů směrem ke společnosti a zvýšení pracovních míst. Pokrytí poptávky po pracovních místech nabídkou by vyřešilo sociální existenční dilema chudé vrstvy obyvatel, která by pak netíhla k páchání trestné činnosti za účelem obživy a přežití.

Pokud se to nějaké straně někdy podaří, zajistí si tak potřebnou podporu na více než jedno volební období bez rozsáhlých volebních manipulací. Důležité je tedy nejprve učinit systém funkčním a uzdravit ho pomocí strukturálních a ekonomických změn. Až se zlepší životní podmínky i těch nejchudších občanů, bude daleko snazší očistit systém od aktivit drogových pašeráků. Boj s mexickou drogovou mafií je úkolem i pro ostatní vlády latinskoamerických zemí. Vyvstává zde ale dilema, neboť chudá a sociálně slabá vrstva např. v Bolívii a Kolumbii (největší producenti koky pro výrobu kokainu) vidí za produkcí koky a kokainu zdroj obživy a boj proti americkému imperialismu a snaží se tak vnitřně zničit společnost Spojených států. Dalším krok v boji proti narkobaronům by měl tedy přijít především ze strany USA, které by se měly postarat o snížení spotřeby drog na svém území. 

Na závěr bych chtěla podotknout, že násilí spojené s drogami není ve všech státech rovnoměrné. Mexiko jako celek sice není řazeno do skupiny „alert“, nicméně v některých státech, zejména v severních pohraničních oblastech, lokální vlády násilí nezvládají a situace se vymyká kontrole. Jedná se zejména o město Ciudad Juarez ve státě Chihuahua. Pokud tedy mluvit o Mexiku jako o failed state, je třeba brát v potaz jen některé jeho části NE zemi jako CELEK.

Zdroje

Miro Suja. 2010. Mexiko stále bojuje s narkomafií. Czech Free Press. Dostupné na:

https://www.czechfreepress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1806:mexiko-stale-bojuje-s-narkomafii&catid=97:latinska-amerika&Itemid=454

Kozák, Kryštof. b. r. Sérií vítězství k porážce? Asymetrický boj proti drogám v Mexiku a v USA. b.m.: Studia Territorialia. Dostupné na:

https://instituty.fsv.cuni.cz/~kozak/publications/Kozak-Serii-vitezstvi-k-porazce.pdf

International Development LSE. Citováno 3. 2. 2011. Dostupné na: https://www.crisisstates.com/download/drc/FailedState.pdf

Juřík, Ondřej. 18. 1. 2011. „Mexiko“. Citováno 3.2. 2010. Dostupné na:

https://latinskaamerikadnes.cz/2011/01/tyden-povodne-v-brazilii-zmena-vysledku-voleb-na-haiti/

Thürer, Daniel. 1999. „The failed state and the international law“. ICRC Resource center. Dostupné na: https://www.icrc.org/eng/resources/documents/misc/57jq6u.htm

The Fund for Peace. „Failed state index“. Citováno 3.2. 2011. Dostupné na: https://www.fundforpeace.org/web/index.php?option=com_content&task=view&id=99&Itemid=140

Angus Reid Public Opinion. 2010. „Calderon Drops below 50% Mark in Mexico“. Citováno 3.2. 2011. Dostupné na: https://www.angus-reid.com/polls/38550/caldern_drops_below_50_mark_in_mexico/