Proč je Afrika "zakrnělá"? (5)

Proč je Afrika "zakrnělá"?

George Materna

Politologie

Některé země jsou rozvinutejší a bohatší než jiné, což je celkem přirozené, protože každá země má jiné možnosti a podmínky pro svůj rozvoj. Poněkud zarážející je ovšem fakt, že se většina z nejméně rozvinutých zemí nachází v Africe, přičemž Afrika je kontinent, který disponuje obrovským nerostným bohatstvím. Ze 48 zemí které podle OSN patří na seznam nejméně rozvinutých zemí se jich hned 33 nachází v Africe. Je nutné říci, že i v Africe se najdou země celkem vyspělé. Například Botswana nebo Gabon měly podle údajů Mezinárodního měnového fondu v roce 2010 vyšší HDP na obyvatele než Lotyšsko nebo Bulharsko, což jsou státy Evropské Unie.

Přes tyto výjimky je Afrika nejchudším kontinentem ze všech. Důvodů, proč je Afrika poněkud "zakrnělá", je mnoho. Za jeden z problémů lze určitě považovat negativní pozůstatky z dob kolonialismu. Při tvorbě hranic nebrali kolonialisté v potaz, že v Africe jsou stovky etnických skupin používající kolem 2000 různých jazyků. Prvotním cílem kolonizátorů bylo nakreslit linie, podle kterých si koloniální mocnosti rozdělí sféry vlivu a ovládnou tak místní obyvatelstvo nebo zdroje. Z těchto nesmyslně vytvořených hranic vyplývá mnoho různých problémů, jako například vnitrostátní konflikty, které jsou v Africe velice časté. Další potíž představuje fakt, že kolonizátoři své kolonie velmi úzce specializovali, často pouze na jedinou plodinu. Toto monokulturní hospodářství přetrvalo v mnohých zemích dodnes a vede k jednostranné závislosti ekonomiky země na poptávce po dané plodině a na výši sklizně ovlivňované často přírodními podmínkami.   

Nelze ale všechny potíže svalovat pouze na období kolonialismu. Jsou zde i problémy jiného rázu. Na prvním místě můžeme zmínit všudypřítomnou kurupci. Korupce prostupuje do všech úrovní, od těch nejnižších úředníků až po vrcholné představitele státu. Africká Unie odhaduje, že vinou korupce se v Africe každoročně ztratí desítky miliard dolarů. Za vysokou korupcí můžeme částečně hledat velmi špatné platy, které zejména nižší úředníci dostávají.

Jako další velký problém musíme zmínit velmi nízkou gramotnost lidí. S negramotností je spojena řada potíží. Lidé, kterým se dostalo určitého vzdělání získávají širší rozhled, například lépe chápou ekonomické příležitosti. Mají také větší pochopení pro příčiny nemocí, důležitost hygieny a čisté vody. Také dokáží lépe plánovat rodičovství, což může snížit populační explozi.

Velkým problémem jsou také nemoci jako malárie, spavá nemoc, žlutá zimnice a zejména HIV. Vinou špatného zdravotnictví a neinformovanosti lidí se tyto nemoci šíří velice rychle. Lidé nakažení virem HIV umírají většinou ještě v produktivním věku a nemohou tak svou prací přispět k ekonomickému rozvoji. Znamenají také podstatnou zátěž pro svou rodinu. Rodina se musí o nemocného člena starat a nemohou tudíž tolik pracovat. Tyto domácnosti jsou tedy většinou chudší, jejich členové mají méně jídla a spánku a jsou tudíž náchylnější k nejrůznějším onemocněním. Rodina postiženého se tak dostává do začarovaného kruhu. 

V Africe bychom našli i mnoho dalších problémů, jako nevyhovující infrastruktura, nepříznivé klimatické podmínky, nedostatek pitné vody, náboženské rozpory a mnohé další. Vyjmenovat všechny nesnáze, se kterými se Afrika potýká je velmi složité, avšak ještě mnohem těžší je nalézt odpověď, jak je vyřešit. OSN si vytyčilo rozvojové cíle tisíciletí a snaží se ty nejpalčivější problémy řešit. Otázkou zůstává do jaké míry se podaří dané cíle skutečně naplnit, protože zatím se snaha OSN v mnoha ohledech nezdá příliš úspěšná.