Test demokratického procesu: prezidentské volby v Togu

Republika Togo, ležící v západní Africe, patří k nejchudším a nejmenším státům tohoto kontinentu. V posledních letech zde probíhá demokratický proces, jehož úspěch měl být potvrzen prezidentskými volbami, konanými ve čtvrtek 4. března 2010. Za priority těchto voleb byl zvolen mír a bezpečnost, protože minulé prezidentské volby v roce 2005, byly doprovázeny vlnou násilí (na 500 obětí, tisíce raněných a velký počet uprchlíků). Násilí je ale z velké části připisováno náhlému úmrtí tehdejší hlavy státu, Eyadéma Gnassingbeho. Tento diktátor vládl Togu od roku 1967. Na poklidný a demokratický průběh voleb dohlížela Mezinárodní volební komise (CENI) a vláda republiky Togo přišla s projektem PAPE (Program na podporu pravidelně konaných voleb v Togu). Projekt je z velké části financován Evropskou Unií a Spojenými národy a má zajistit pravidelné konání spravedlivých prezidentských i parlamentních voleb v zemi.

Hlava státu je volena přímo většinovým systémem. Volební právo má v zemi občan starší 18 let, kandidát na prezidenta musí být starší 35 let.

Samotným volbám předcházela ostrá předvolební kampaň, kdy se jednotliví kandidáti na prezidenta vzájemně kritizovali a napadali z nejrůznějších podvodů a machinací. Největší kritika byla mířena na vítěze prezidentských voleb v roce 2005, Faure Gnassingbe (Lidové hnutí Toga).  Ten byl také jedním ze sedmi kandidátů na post prezidenta. Mezi dalšími byli Jean-Pierre Fabre z Unie sil pro změnu (UFC), Mensa Agbeyome Kodjo z Organizace pro jednotné Togo (OBUTS), Bassabi Kabara, kandidát za Panafrickou demokratickou stranu (PDP), Nicolas Lawson za Stranu pro obnovu a kompenzaci (PRR) a předposledním uchazečem byl Yawovi Agboyibo z Akčního sdružení pro obnovu (CAR). Sedmým kandidátem o post prezidenta byla poprvé v historii žena, zástupkyně Demokratického uskupení afrického lidu (CDPA), Brigitte Adjamagbo-Johnson.

Po uzavření volebních místností panoval ve společnosti strach z toho, co bude následovat. Lidé, pokud nemuseli, nevycházeli z domu, školy zůstaly uzavřené a všichni s napětím doufali, že tentokrát se vyhlášení výsledků voleb obejde bez násilí. Už v pátek, druhý den po uzavření volebních místností, však došlo ke střetu téměř 200 příznivců opozičního kandidáta Jean-Pierra Fabreho s armádou, která musela k rozehnání protestní akce použít slzný plyn. Stalo se tak po prohlášeních současného prezidenta, Faure Gnassingbeho, a jeho největšího rivala, Jean-Pierra Fabreho, že právě on je vítězem voleb a tedy i budoucím prezidentem Toga. Podotýkám, že první výsledky byly uveřejněny až dva dny po uzavření volebních místností, v sobotu 6.3. 2010. Podle nich se vítězem voleb stal opět Faure Gnassingbe, současný togský prezident. Získal téměř 3/5 z celkového počtu platných odevzdaných hlasů. Zveřejnění výsledků vyvolalo u opozice vlnu nevole a protestů, nejsilnější Gnassingbeho rival Fabre prohlásil, že  průběh voleb byl zmanipulovaný a jejich výsledky jsou tak irelevantní. Bude se tak prý snažit o neuznání těchto prezidentských voleb ústavním soudem, který musí ještě vítěze voleb oficiálně potvrdit.

Bc. Barbora Kašparová

Politologie - africká studia 

 https://allafrica.com/