Výsledky voleb 2010, komentáře zahraničního tisku...a co bude dál

    Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR ve dnech 28. a 29. května zvítězila ČSSD se ziskem 22,08 % hlasů (56 mandátů), druhá se umístila ODS se ziskem 20,22 % hlasů (53 mandátů), následovaná TOP 09 s 16,7 % hlasů (41 mandátů), KSČM s 11,27 % (26 mandátů) a VV s 10,88 % (24 mandátů). Pětiprocentní klauzuli nepřekročili Lidovci (zisk 4,39 %), dále Strana práv občanů Zemanovci (4,33 %) ani Strana zelených (2,44 %). Prezident Václav Klaus má nyní podle ústavy poměrně volné ruce v tom, koho pověří, aby se pokusil sestavit vládu. V minulosti to byl lídr vítězné strany (nejpravděpodobnější scénář i nyní), nicméně existuje i možnost, že pověří takového člověka, který bude mít reálnou šanci koalici vytvořit. Nejpravděpodobnější je nyní vznik středopravé koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, zatímco Petr Nečas se jeví jako hlavní kandidát na pozici budoucího premiéra. Existují i další možnosti. Teoreticky by mohla vzniknout velká koalice ODS a ČSSD. Podle nedělního vyjádření volebního lídra ODS Petra Nečase v pořadu Otázky Václava Moravce však k vytvoření takové koalice nedojde. Další možností je vláda ČSSD s podporou KSČM a Věcí veřejných. Tato možnost se však po vyjádření předsedy strany VV Radka Johna jeví jak nereálná. Česká republika je tak blízko vytvoření středopravé koalice, která by v Poslanecké sněmovně disponovala 118 mandáty. Navíc se zdá, že nová vláda by mohla být sestavena relativně rychle, i podle vyjádření předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga v pořadu Otázky Václava Moravce, kdy doslova řekl: „Tady nemůže přes celé léto se pohrávati.“

    Podívejme se krátce na komentáře zahraničního tisku. Francouzský Le Monde neskrývá určité překvapení a připomíná, že ČSSD si před volbami v různých průzkumech udržovala přibližně 10% náskok před svým hlavním rivalem, ODS. Deník Le Parisien má zase zcela jasno, jaká koalice bude vytvořena a dodává, že výsledky voleb dovolí sestavit nejsilnější vládu od roku 1996. Rovněž dodává, že ODS musela „spolknout hořkou pilulku“ (une pilule amère) v podobě volební porážky v Praze, která byla dosud její „nezdolnou baštou“. Výsledek ČSSD ve volbách potom označuje za Pyrrhovo vítězství. Financial Times den před volbami v článku „Investors edgy over Czech elections“ vyjádřily znepokojení, že konfrontace levice s pravicí může vyústit v nejistý výsledek, který může poškodit důvěru investorů v časech slabé globální ekonomiky a krize eurozóny. List se rovněž obával možné koalice sociálních demokratů s KSČM, což by mohlo „vystrašit trhy“. Peter Attard Montalto, analytik Nomury, uvedl, že toto uskupení by patrně více utrácelo, nereformovalo výdajový rámec, následkem čehož by vzrostl veřejný dluh a daňový systém by se stal více redistributivním. Nicméně, po volbách FT uvedly, že výsledek bude trhy velice pravděpodobně „přivítán s úlevou“ a že ČR zřejmě čekají důležité reformy. Zahraniční deníky si rovněž všímají postavení nové strany Věci Veřejné. Zatímco u TOP 09 nepanují nejasnosti ohledně toho, kam stranu zařadit, u VV je to trochu problém. The New York Times stranu označují jako pravicovou, Financial Times za populistickou, Le Monde za centristickou a konečně španělský El País jí nedává pro jistotu nálepku žádnou.

    Faktem je, že v ekonomické oblasti jsou programy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných slučitelné. Například představy těchto stran o penzijní reformě jsou až nápadně podobné. Odcházející Fischerova vláda navíc zanechá nové vládě podklady připravené již druhou Bezděkovou komisí, které by měly být zveřejněny v průběhu června. Ekonomický program VV zahrnuje například flexibilnější pracovní trh, snížení počtu státních úředníků o 10 %, omezení daňových výjimek, snížení přímých daní a navýšení daní nepřímých (toto opatření je v souladu s doporučením OECD). Určitý problém může přinést požadavek na zavedení progresivního zdanění, kde může dojít ke konfliktu s představami ODS. Strana svou kampaň založila do značné míry na tématu korupce. Je to problém opravdu naléhavý, neboť si jen velmi těžko vybavíme nějakou korupční kauzu, kdy by někdo byl skutečně potrestán. Přitom jestliže se podíváme do Švédska, tam musela rezignovat ministryně pouze z toho důvodu, že použila služební kreditní kartu pro nákup malé hračky. Zástupce Evropské komise, jenž byl odpovědný za schvalování dotací, skočil z okna poté, když vyšlo najevo, že přijal úplatek. Bohužel, v České republice není trestní stíhání za korupční chování obvyklé. A představa, že by úředník po odhalení korupce skočil z okna, protože by se nemohl žádnému daňovému poplatníkovi podívat do očí, je nepředstavitelná. Právě na tomto poli by mohla strana Věci veřejné přispět (možná) k přijímání potřebné legislativy. I přes relativní podobnost programů ale otázkou zůstává, nakolik stabilní by byla koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Co čekat od VV, která se profilovala jako populistická strana?

    Na závěr několik málo slov k průběhu volební kampaně. Pravice velmi efektivně využila „řeckou kartu“ a levice dle mého názoru velmi nedostatečně akcentovala potřebu rozpočtové střídmosti a úspor. Čeští voliči si tak uprostřed evropské dluhové krize zvolili rozpočtové škrty, což je jediná správná cesta. V souvislosti s volební kampaní je ale nutné upozornit na věci, které do demokratického státu nepatří. Jsou to jakékoliv útoky na politické představitele během mítinků, ať již házení různými potravinami nebo dokonce pěstní souboje. Další znepokojivou věcí je úroveň některých českých médií. Přestože nejsem zrovna volič levice, musím se jí na tomto místě zastat. Některá média totiž během volební kampaně nepřinášela ani tak informace o volebních programech jednotlivých stran a názorech jejich představitelů na řešení různých problémů, ale spíše vedla svou vlastní kampaň. Zprávy typu když vyhraje ČSSD, je to jasná letenka do Řecka, byly velmi rozšířené. Ale nabízí se otázka: Jsou socialisté tak neskutečně hloupí, že by přivedli zemi k bankrotu a podřezali si tak pod sebou větev? Vzpomeňme na období před volbami v roce 1998. Radikální rétorika Miloše Zemana a ministra průmyslu Grégra musela vzbuzovat u mnoha ekonomů hrůzu. Očekávalo se rychlé zadlužování a bující sociální stát. A výsledek? Zemanova vláda výrazně snížila daně, privatizovala banky a celkově poskytla ekonomice pevné základy. Proč to zde uvádíme? S demokracií je spojena i určitá míra populismu. Demokratičtí političtí představitelé potřebují podporu voličů, což je jejich krátkodobý zájem. Proto jsou slibovány třinácté důchody, výstavba bytů pro sociálně slabé, různé příspěvky a podobně. Důležité ale je, aby tyto krátkodobé zájmy zásadním způsobem nepoškozovaly dlouhodobý ekonomický potenciál země. Česká sociální demokracie není v tomto ohledu v porovnání se sociálnědemokratickými stranami v zahraničí vůbec jiná. Další věc, osobnost dnes již bývalého předsedy ČSSD Jiřího Paroubka nemusí být řadě lidí vůbec sympatická, vzhledem k jeho tvrdému a dle mnoha lidí arogantnímu vystupování. Ale, je to důvod k permanentnímu vedení agresivní antikampaně a plýtvání vejci? Samozřejmě že ne. Elementární slušnost je to, co v ČR obecně chybí. A pokud to chceme změnit, ať začne každý občan ČR nejprve u sebe.

    Před novou vládou stojí mnoho úkolů. Ve zkratce – rozpočtová konsolidace, boj proti korupci, reformy v oblasti penzí a zdravotnictví. Penzijní reforma by měla, zejména mladším lidem, dát možnost volby. Existuje celá řada dalších problémů – nepříznivý stav školství, ekologické škody, a podobně. Popřejme nové vládě mnoho úspěchů.

Martin Tománek