Začátek konce korupce v ČR?

Velmi diskutovaný protikorupční balíček nechali poslanci projít do druhého čtení. Pojďme se nyní blíže podívat na dva nejdiskutovanější jevy v celém návrhu ministra Peciny - agenta provokatéra a institut korunního svědka.

Hned na začátku je nutné říci, že ČR potřebuje jakoukoli byť sebemenší legislativní úpravu v boji proti korupci. Již řadu let se vedou pouze nekonečné diskuse o nutnosti zatočit s korupcí, které se primárně objevují v předvolebním období jako jeden ze základních pilířů předvolební strategie. Nynější návrh je, dle mého názoru, počáteční nástroj k postupnému vykořeňování korupce ze společnosti. Jak řekl i ministr Pecina: "předlohu pokládám za maximum možného, na čem se mohou poslanci domluvit". Na nějaký výraznější protikorupční nástroj, který by korupci zasáhl přímo u systémového kořene se do voleb jistě nedočkáme.

Agent provokatér je velmi účinný nástroj, který funguje v zahraničí. Jeho hlavním cílem je vyhledávat korupční praktiky a následně provést monitoring pro další trestné řízení. Je důležité poznamenat, že úprava činnosti agenta musí být striktní a legální. Jakékoli porušení nebo provinění proti předpisům by naopak tento nástroj znehodnotilo, a tím by se stal nelegitimní a kontraproduktivní. Celý balíček je samozřejmě zaměřován spíše k represivní podobě, ale výše zmíněný institut má také velice silný preventivní účinek. Nikdy si nikdo nemůže být jist, zda tato osoba je či není právě zmiňovaným agentem. Lze také konstatovat, že agent by neměl být pouze z řad policie, ale mohla by ho zastávat i fyzická osoba, která by byla korupčnímu jednání vystavena.

Institut korunního svědka je již trochu specifičtější. Není zde kladen cíl na aktivní hledání korupce, ale pasivní účastnění se. To znamená, že osoba, která se přímo podílí na korupci, může využít zmiňovaného institutu k zachování beztrestnosti. Důležité je, aby poskytla svědectví a informace k dopadení a usvědčení osob, které trestnou činnost páchali. Dále musí odevzdat veškerý majetek nabytý korupčním jednání. I tato podoba "pasivního" účastníka korupce by v konečném důsledku působila preventivně, neboť by se nemohl nikdo na nikoho spolehnout - což by vynutilo silné napětí mezi osobami páchajícími trestnou činnost.

Oba protikorupční nástroje považuji za prvotní impuls v boji s korupcí. Je velmi důležité zdůraznit, že instituty musí být legislativně naprosto bez chyb ošetřeny a v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Jejich účinek jistě nebude viditelný v řádu týdnů, ale u aktivního agenta provokatéra může vidět adekvátní výsledky již po několika měsících. U institutu korunního svědka jsem nicméně skeptický v krátkém časovém horizontu, protože si občané musí nejprve zvyknout na možnost být "pasivním" agentem, což bude trvat určitě mnohem déle.

Michal Sejkora

Politologie - latinskoamerická studia